RUNNING WILD - Victory
Materiál je výborný, ale zabil to tím automatem a...

RUNNING WILD - Victory
Popravdě mě tohle album už vůbec nebaví. Zatím...

RUNNING WILD - Victory
No úplne objektívne sa Running Wild stali sračkou...

RUNNING WILD - Victory
avizovals devět z deseti, tak zas nepřeháněj :D

RUNNING WILD - Victory
Jak jsem už avizoval v předešlé recenzi , tak se...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Milý Sagi, Floor krom songů od Nightwish pěla...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Drahý Molochu, jaké songy tedy pěla Floor, kromě...

MASTERS OF ROCK 2025 - Vizovice, sobota (12.7.2025) a neděle (13.7.2025)
Drahý Molochu, jaké songy tedy pěla Floor, kromě...

Ozzy OSBOURNE - No More Tears
R I P.Je to šok.












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Odchod Ozzyho Osbournea jako symbol pádu rockového Olympu

Zemřel Ozzy Osbourne. Tahle holá věta se prohnala mediálním světem rychlostí blesku a bylo to jako kdyby se svět na chvilku zastavil. Ozzy Osbourne, symbol nejen rockové hudby, ale i sympaticky starosvětského postoje, kultury a společnosti obecně, tu najednou není a přišla prázdnota, kterou nikdo jiný nedokáže nahradit. Nový Ozzy není a nebude. Není na to doba, není na to nastavená společnost, ani její hodnoty, které už nevytváří nadgenerační hvězdy, jež nejsou určeny jen k jednomu použití. Ozzy byl skutečný a fakt, že Black Sabbath kdysi nevytvořil žádný manažer a nebyli součástí byznysplánu, jim dodal odzbrojující uvěřitelnost. Dnes ji chápou všichni a fakt, že velké Ozzyho finále sledovalo skoro šest milionů lidí, svědčí o mnohém.

Jeho smrt má ještě jeden symbol, možná o dost smutnější. Když odešel před deseti lety Lemmy, bylo to podobné a mluvilo se o odchodu staré gardy poctivých harcovníků, otců zakladatelů hard rockového a heavy metalového stylu. Nyní můžeme s definitivní platností mluvit o odchodu celé generace. Pravda, řada muzikantů ještě zbývá, jenže fakt, že dávným legendám ze šedesátých a sedmdesátých let je skoro osmdesát, leckdy i přes, je všeříkající. Takový ale svět je. Tak, jak kdysi odešli všichni mistři vážné hudby, jejichž odkaz přetrvává dodnes, míří na věčnost i generace těch, kteří kdysi udělali rockovou revoluci a dali světu hudbu, která pobláznila desítky milionů posluchačů. Ozzyho skon je pro toto odcházení smutným symbolem.

Jan Skala, 24. 7. 2025

KRUCIPÜSK - HovnoZle


Řadit Krucipüsk mezi bigbítové kapely by bylo krajně nezdvořilé, ačkoliv se liberecká parta ráda a často pohybuje ve společnosti Harleje, Alkeholu a dalších, ovšem hudebně s nimi má společného pramálo. A vždycky měla. V českých končinách totiž byla a vlastně i je tak trochu fenoménem, protože hudbu inspirovanou skejťáckou kulturou a kapelami jako Suicidal Tendencies tady nikdo moc nehrál, takže Krucipüsk v devadesátých letech vyplnil díru na trhu. Udělal to skvěle a alba od debutu „Ratata“ až po kultovní „Druide!“ byla velká jízda, ..více

[recenze]

[31.01.2024]

[Jan Skala]

[5 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Redaktorská bilance roku 2023 - Savapip


Při snaze o bilancování událostí minulého roku mne přepadla touha pustit si film Forrest Gump. Moje máma sice nikdy neříkala, že „život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš“, ani že „všichni občas děláme věci, které tak úplně nedávají smysl“, ale coby charakteristika loňských hořkosladkých událostí je to dokonalé. Dění okolo muziky u mne tentokrát zapadlo do obou kategorií, ale protože člověk si ve finále stejně radši připomíná jen to dobré, pojďme rovnou na to nejlepší:..více

[ankety]

[30.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]


GREEN DAY - Saviors


Vypadá to až neuvěřitelně, ale letos uplyne dvacet let od chvíle, co Green Day vydali zásadní album „American Idiot“ a rázem byli větší i než v dobách průlomu s deskou „Dookie“. Že by ho Green Day chtěli zažít znovu je věc zcela jasná, ačkoliv mnohem hůře proveditelná. Vždyť se podívejme na to, jak vypadalo dvacet let, kdy se jim ani jedinkrát nepodařilo vystoupit ze stínu slavné desky. „21st Century Breakdown“, přímého následovníka „American Idiot“, doslova zabila snaha o zopakování úspěšného vzorce za každou cenu, ..více

[recenze]

[30.01.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


PINK FLOYD - Atom Heart Mother


Pink Floyd byli na přelomu šedesátých a sedmdesátých let neuvěřitelně plodní a za tři roky vydali čtyři alba, jejichž úroveň sice šla dolů, ale kapela se dostávala čím dál více do povědomí veřejnosti. Poslední „Ummagumma“ i přes naprosto nekomerční a vlastně neposlouchatelný charakter jejich pozici zase upevnila. Jak byla kapela rozjetá, využila nabídku na tvorbu filmové hudby pro snímek Zabriskie Point, na němž už nebyla jediným tahounem soundtracku, ale objevila se po boku kapel Grateful Dead, The Rolling Stones nebo Jerryho Garcii...více

[recenze]

[29.01.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 8/10]


Redaktorská bilance roku 2023 - Jirka Lulek


Loňský rok nebyl ovlivněn žádnou světovou pandemií ani většími katastrofami, pokud pomineme rozdmýchané válečné konflikty a neúnavný pochod zemí EU po zelené stezce do propasti. Je ale fajn, že muziky je stále dostatek, dalo by se říci i zbytečná nadprodukce, která má tendenci v konečném důsledku člověka zahltit. Na druhou stranu je skvělé, že se dnes dá legálně dostat k naprosté většině muziky na YouTube, BandCampu, Spotify a podobných službách, takže každý fanda si může okamžitě prozkoumat většinu hodnocených alb. ..více

[ankety]

[29.01.2024]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]


PAINT THE SKY RED - Tamat


Zaujať inštrumentálnou tvorbou je vždy náročné. Najmä ak má album dobrú hodinu a vy nie ste hviezdy Russian Circle. Kapela Paint The Sky Red je z exotického Singapúru a ponúka novinku s názvom „Tamat“. Je to ich tretí album, od ostatného ubehlo osem rokov, takže muzikanti mali čas na tvorbu farebného a veľmi zvukovo pestrého post-rocku, ktorý evokuje slávnejších kolegov, spomínaných v úvode recenzie. ..více

[recenze]

[28.01.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


EVILON - A Warrior´s Way


Přiznám se, že mi strategie švédských Evilon, potažmo jejich předáka kytaristy Kennetha Evstranda, trošku uniká. Na svých stránkách se Evilon bijí v hruď, že loňský rok pro ně byl velmi vzrušující, neboť se zúčastnili soutěže Wacken Metal Battle Sweden, sledovanost jejich videí je úžasná, vydali svoje nejlepší album a s novou sestavou jsou připraveni na nová dobrodružství. Po prozkoumání detailů a přeložení do reality to znamená, že kapela se v loňském roce rozpadla a kromě basisty Sønsthagena, kterého naverboval vloni, musel Kenneth..více

[recenze]

[27.01.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


SCANNER - The Cosmic Race


”Očekávám, že rok 2015 bude rokem Scanner“, tvrdil u příležitosti vydání alba „The Judgement“ vytrvalec Axel A.J. Julius, který německou power metalovou úderku drží při životě téměř čtyři dekády a kdybychom započítali i přímou linii předchůdců Scanner, měli bychom už důkladně rozmalovaný i pátý křížek v hudebním životopise tohoto kytaristy. Pojem „drží při životě“ je v tomto případě plně vystihující – po velmi úspěšné dekádě na přelomu osmdesátých a devadesátých let se na začátku nového století Scanner museli vyrovnat ..více

[recenze]

[26.01.2024]

[Savapip]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 7,5/10]


SAXON - Hell, Fire And Damnation


Že Saxon vydává čtyřiadvacátou řadovou desku, je spíše konstatování než nadšené zvolání. I když kapela rozvířila loni poněkud stojaté vody prohlášením, že se novým členem stává předák neméně legendárních Diamond Head Brian Tatler, je v zásadě všechno při starém a vydání alba „Hell, Fire And Damnation“ je jen rutinní záležitostí. Saxon je jistota, která si hraje na svém písečku a je jí úplně jedno, co se děje kolem ní. Proto ani Tatlerův příchod nijak zvlášť chod věcí nemůže narušit, zejména proto, že si kapela libovala, jak k ní slovutný ..více

[recenze]

[26.01.2024]

[Jan Skala]

[25 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


MOTÖRHEAD - Ace Of Spades


Přestože je deska „Bomber“ vnímána jako o něco slabší sourozenec předchozí „Overkill“, ve své době potvrdila, že Motörhead jsou na rychlém vzestupu. Kapela brzy po vydání obdržela stříbrnou desku, což odpovídalo dvěstěpadesáti tisícům prodaných kusů, a to bylo něco, na co Lemmy a jeho dva kumpáni v době, kdy byli považováni za všeobecné outsidery, ani nepomysleli. Ne, že by se jejich finanční situace zlepšila, pořád byli chudí jako kostelní myši, protože peníze, o které je neobrala vydavatelská společnost,..více

[recenze]

[25.01.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


CRADLE OF FILTH - Cruelty and the Beast


Cradle of Filth jsou ideální kapelou pro (post)puberťáky. Pokud někdo dospíval v devadesátých letech a nevadil mu metal s drsnějším zpěvem, jen těžko mohl tuhle partu minout. Kapela lákala už svými obaly, na třetí plnohodnotné studiovce to např. byla žena koupající se v krvi, což na někoho mohlo mít až takový vliv, že se posléze dal do čtení románu Čachtická paní. Hraběnka, která aplikuje anti-aging formou zabíjení panen a čachtání se v jejich krvi? ..více

[recenze]

[25.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 8/10]


Redaktorská bilance roku 2023 - Radek Neuman


Skvělý rok plný nadupané corové hudby a parádních koncertů, byť toho volného času na soustředěný poslech moc nebylo, finální desítku jsem dohromady seskládal poctivě. Ještě zmíním alba, která se do výčtu nevešla (seřazeno abecedně): Bury Tomorrow - The Seventh Sun, Cattle Decapitation - Terrasite, Dying Wish - Symptoms of Survival, Half Me - Soma. A jen dodám, že poslední Metallica nebo Avenged Sevenfold jsou nanejvýš průměrnými počiny...více

[ankety]

[24.01.2024]

[Radek Neuman]

[2 komentáře ]


EMBR - Embr


Embr je zaujímavá formácia, ktorá ma očarila svojou neprvoplánosťou a hodnotným zvukom. Čo sa týka škatuliek, bolo by to skutočne na povážení, ale mohli by sme to zaradiť do doom, progress alebo dark a či dokonca gotik odnože. Záleží od uhla počutia. Atmosféra Embr je vskutku geniálna. Toto prevedenie ľahkej gotiky, ktoré je perepletené rôznymi ďalšími prvkami, sa mieša do moderne zrejúceho kolosu poctivej muziky. The Gathering v najlepších časoch by bolo možno najlepšie možné prirovnanie...více

[recenze]

[24.01.2024]

[Ján Marton]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 9/10]


METAL DE FACTO - Land of the Rising Sun Part. 1


Až se někdy bude v nějaké pomyslné anketě volit nejdivnější název powermetalové kapely, Finové Metal de Facto budou žhavými kandidáty na vítězství. Nejen že se za jménem nedá ani náznakem tušit inkriminovaný žánr, ale hlava začne automaticky zpochybňovat příčetnost hudebníků, potažmo hudby jako takové. Poslech alba "Land of the Rising Sun Part. 1", případně pět let starého debutu "Imperium Romanum", takové obavy naštěstí rychle rozptýlí a dokáže, že Finové hrají zcela racionální power metal, který se fanouškům stylu bude líbit...více

[recenze]

[23.01.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


Redaktorská bilance roku 2023 - Jan Skala


Tak nakonec ten loňský rok nebyl tak slabý, jak se v jeho průběhu mohlo zdát. Spíše naopak připravil řadu zajímavých desek, několik comebacků, které potěšily i překvapily a také několik zajímavých kooperací. Sice pokračoval v trochu neutěšeném trendu pro rockovou hudbu, která je stále vytlačována z hlavních médií a mainstreamových stanic, ale to je věc, na kterou si člověk už zvykl. Důležité je, že vyšla řada desek, které jsou rozhodně podařené a které se všechny nepovedlo ani do dvacítky nejlepších nacpat. ..více

[ankety]

[23.01.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]


Redaktorská bilance roku 2023 - Ján Marton


Minulý rok 2023 bolo veľmi náročné vybrať TOP 10 pre mňa najlepších hudobných albumov bez rozdielu na žánrovú pestrosť, ktoré vyšli v tomto roku. Skutočne to bolo veľmi ťažké. Veľa vecí sa tam nedostalo, ale už je to raz tak. Niektorí možno neradi hodnotia a dávajú body, ktoré nakoniec urobia rebríček TOP 10, ja to zase zbožňujem. Preto pridávam moju TOP 10 s pár pocitmi o každom albume, ktoré vyšli v roku 2023 a pridávam aj naj: EP, live, compilation. Sú to tieto. ..více

[ankety]

[22.01.2024]

[Ján Marton]

[1 komentář]


PINK FLOYD - Ummagumma


I když na konci šedesátých let platili Pink Floyd za zajímavou psychedelickou kapelu, o velké slávě nemohla být řeč. Kapela proto nebyla svazována žádnými konvencemi a prakticky nečelila žádnému tlaku vydavatelské firmy, která se smířila s tím, že kapela bude vždy vydělávat jen omezené množství peněz, protože prodejnost desek se vždy zastaví nejvýše na sto tisících, což byl pro Pink Floyd obrovský úspěch. Deviza kapely spočívala v živých vystoupeních, při kterých mohla naplno ukázat svou sílu,..více

[recenze]

[22.01.2024]

[Jan Skala]

[3 komentáře ]

[hodnocení: 5/10]


Listování : << < 57 / 661 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.26489 sekund.